Z každého objektu je třeba mít možnost úniku. A nemusí to být jen při požáru. Význam únikových cest (ÚC) je často podceňován, není jim věnována patřičná pozornost a to i přesto, že nám mohu doslova zachránit život.
Je třeba si uvědomit, že únikové cesty nejsou stanoveny nahodile, ale projektant je určil v požárně bezpečnostním řešení objektu. Proto je také nelze měnit jak se nám zrovna hodí, ale je třeba dbát, aby byly zachovány tak, jak byly vyprojektovány. Někde stačí jedna ÚC, jinde jich zase musí být více. Jedním ze základních parametrů je počet osob v objektu a typ objektu. Rozhodující je samozřejmě délka únikové cesty a také její šířka. Ta se udává ve speciální jednotce - únikovém pruhu. Jeden únikový pruh je 0,55 cm, šířka ÚC je tak například 2 únikové pruhy.
Pokud bychom změnili únikovou cestu, nebo uzavřeli některý z určených únikových východů, mohlo by stát, že by se někteří z nás nedostali včas ven z hořícího objektu ! K tomu však stačí také pouhé zúžení únikové cesty různými překážkami jako je nábytek, složený materiál a podobně. A pokud jsou tyto předměty hořlavé, hrozí navíc to, že začnou hořet a úniková cesta tak nebude použitelná. A že žádné dveře na únikové cestě nesmí zamčené (nebo musí vybavené tak, aby se při požáru otevřely / šly otevřít), nemusím jistě ani připomínat. Únikové cesty se také dělí podle stupně ochrany osob na nich se pohybujících.
Ta nejběžnější ÚC je nechráněná úniková cesta - trvale volný komunikační prostor směřující z posuzovaného požárního úseku k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Další je částečně chráněná úniková cesta - trvale volná komunikace nebo komunikační prostor, kde se lze bez překážek pohybovat směrem k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty s další specifikací. A posledním typem je právě chráněná úniková cesta - trvale volný komunikační prostor, vedoucí k východu na volné prostranství, chráněný proti účinkům požáru (zplodinám hoření, teplotám apod.).
V tomto typu cesty nesmí být umístěny například hořlavé podlahové krytiny, kabely, rozvody hořlavých kapalin a pod. Dále je třeba dbát aby na každé ÚC byl vždy dostatek vzduchu, což se zajišťuje větráním - přirozeným (např.okny) nebo umělým (za použití technických prostředků). Pro nás je nutné zapamatovat si, že únikové cesty a východy musí dobře označené, stále volné, žádné dveře zamčené.
Na označení ÚC a východů je vhodné použít fotoluminiscenční značení. Únikové cesty je nutné kontrolovat stále, při každém pohybu po objektu.